Kde končí světlo a začíná stín,tam stojím já, tichý a zraněný.V prázdných ulicích mé kroky se ztrácí,a s každým z nich se dál do noci potácím. Večerní šepot v listí mi napovídá,že snad někde daleko někdo mě hledá.Ale čas plyne, minuty se vlečou,a já zůstávám, sám se svou řečí němou. Každý den je jako prázdný …
Stál u okna, sám v prázdném bytě, kde ozvěna jeho myšlenek narážela na studené stěny. Venku padal jemný podzimní déšť, jehož kapky tiše ťukaly na sklo, jako by se ho chtěly dotknout, říct mu, že není úplně sám. Byl unavený. Byl to druh únavy, který nesouvisel jen s tělem, ale s duší. Dlouhá léta žil …
